Pro Ondřeje Klymčiwa, rodáka z východočeských Řečan nad Labem, byly motorky jeho vášní již od mala. Závodil v různých disciplínách, ale nejvíce se mu zalíbily motocyklové rallye, tedy závody cross-country. Záhy se mu v závodech začalo dařit a tak mu již závody v České republice přestaly stačit a on se rozhodl vyzkoušet zahraniční závody. Tak proč nezačít hned na Tuareg Rallye v březnu 2013? Ale 7. místem v profi kategorii opravdu překvapil…
A tak se hlásil do dalších a dalších soutěží, až jednou zákonitě musel přijít Dakar. Ještě více přitvrdil v kondičním tréninku i pilováním techniky jízdy, až v roce 2015 se s číslem 160 postavil na start této nejslavnější, ale také nejtěžší rallye. Startovat 160. ze 161 motocyklových závodníků nebylo zrovna jednoduché, ale Ondra trochu riskoval, až nakonec obsadil celkové 20. místo, 8. byl mezi netovárními jezdci a druhý mezi nováčky. V dalších letech pak vyrazil ještě do dalších tří Dakarů. Jeho nejlepším umístěním bylo 11. místo v roce 2017. Pak ale na dalším Dakaru přišel nebezpečný pád s těžkým zraněním, a tak dnes je Ondra manažerem stejnojmenného týmu Ondřej Klymčiw Racing.
Na motorce se také seznámil se svým kamarádem Petrem Vlčkem. Původně chtěli jet svůj poslední Dakar spolu s Ondrou na motorkách v kategorii Malle Moto, což bohužel Ondrovi kvůli nepřízni osudu nevyšlo, ale na Dakar 2021 byla založena nová kategorie Dakar Classic. Proto se Ondra na příští Dakar opět spojil se svým dlouholetým kamarádem Petrem Andělem Vlčkem, a že pojedou Dakar 2021 spolu. A v jednou autě! A když v autě, tak Škodovkou! Ta sice na Dakaru ještě nejela, ale auto splňující podmínky bylo. Tak už „jenom“ ho sehnat či podle specifikace postavit. A potom již „jen“ upravit, připravit, otestovat, sehnat peníze a může se jet!
A tak se stalo, že na Dakaru 2021 uvidíme i v kategorii aut české auto s českou posádkou. I když v kategorii Classic. Ale co, někde se začít musí!
Z českých vozů padla volba na Škodu 130 LR, která měla homologaci pro mistrovství světa v rallye. Vůz je nově postaven a splňuje veškeré předpisy Mezinárodní automobilové federace (FIA). Bezpečnostní prvky má podle nejnovějších technologií pro maximální bezpečnost posádky. Motor je původní škodovácký klasický čtyřválec Škoda o objemu 1420 cm3 s hliníkovou hlavou a dvojitými karburátory Weber. Celá váží necelých 1140 kg a vpřed ji požene výkon přibližně 127 koní.
Když jsi dostal nápad jet Škodovkou na Dakar, tak bylo hned jasné, že budeš řídit Ty? Petr nechtěl?
Samozřejmě jsem hned věděl, že budu řídit já, když mě to napadlo… a mě je blbě i v osobáku jako spolujezdci, takže já bych ani nemohl.
A co Petr, jak se mu Tvůj nápad líbil?
No to dalo hodně práce Petra přemluvit. Nejprve řekl, že letos už nepojede. Ono to je něco jiného jet sám, než jet ve dvojici. My jsme na motorce každý individualista – sám se naviguješ, sám si jedeš, takže můžeš nadávat taky akorát tak sám sobě. Ale já nevím o nikom jiným, s kým bych to jel. Ať to dopadne, jak to dopadne, nemohl bych zvolit líp, nemohu najít lepšího parťáka a kamaráda, navigátora a vůbec člověka do nepohody! Ještě, že jsem ho nakonec ukecal!
Že Petr už nepojede, říkal už na letišti, když odlétal domů…
No nechtěl, říkal, že má jiné zájmy. Ale ono čerstvě po Dakaru se ti nechce jet, ale pak ti to zase začne chybět. Je to hrozně těžký rozhodnutí. Už v roce 2017, když Petr jel svůj první Dakar, jsme si slíbili, že až pojedeme oba dva náš poslední Dakar, tak ho pojedeme spolu jako Malle Moto. Doufám, že toto nebude poslední výlet se škodovkou a že mi bude dělat navigátora i nadále!
Jak probíhaly přípravy? Auto máš nově postavené? Z nových dílů?
Auto je v podstatě nové, některé věci budeme zkoušet. Díly nejsou úplně nové, jsou lehce poupravené. Třeba se posunuly či pootočily o pár procent, ale i to může být samozřejmě zásadní. Ale není to tak, že by se něco vyvíjelo úplně od nuly. Jsou ale věci, které jsou úplně nové, jako třeba sání, ale věříme, že budou fungovat!
Auto byl speciál na rallye, ne na cross-country, takže některé věci prostě musí být upravené!
Kolik jste v rámci testů najezdili?
No asi 20 km nebo možná 30 km.
To není moc, čekal jsem, že najezdíte víc!
Néé! No on byl a stále je koronavirus, měli jsme naplánováno Řecko, že ho tam budeme týden testovat, a že začátkem září pojedeme do řeckých hor, kde to znám, že najedeme tak 1500 km, ale nakonec nebyl ani čas, ani chuť a do toho ten nouzový stav.
V kolika lidech jste na něm pracovali?
Jiří Kotek (bývalý šéf Škody Motor-sport) postavil celou karoserii, ten ho vlastně pak i zprovoznil, a nakonec se odbrzdilo. Samozřejmě když na tom dělal, tak na tom paralelně pracovala spousta dalších lidí – elektrikáři, motor staví někdo, převodovku zase někdo jiný. Není to jednoduchý… Potom to předal Honzovi Ostrému. U něj se dělaly držáky na rezervy a další karosářské věci. Kryty pod auto, prostě bylo toho strašně moc, co se muselo udělat. Dělalo na tom spousta lidí. Hlavně v hrozně krátkém časovém úseku! Ani je nedokážu všechny vyjmenovat, abych na někoho nezapomněl. Mnoho lidí na tom nechalo spoustu času, ruce i srdce! Nechci na nikoho zapomenout, protože by mi to bylo líto, ale chci za to všem hrozně poděkovat!
A Petr Vlček vůz ještě neviděl?
No zná ho z fotek! Sedne si do něj až v Saudské Arábii! Není jiná možnost, my to ale dáme!
Vezmu mu nějaké prášky na blití, to jsem mu slíbil, trochu ho s nima sfetuju a bude dobrej!
Na Dakar 2021 jedeš nakonec s podporou svého kamionu?
No hele, chceme dojet a kamion s mechanikem mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost dojetí. Chceme dojet pro všechny, co na tom autě dělali, pro partnery, pro všechny co nám nějakým způsobem přispěli, pro všechny co nám fandí, pro všechny, co nám drží palce,…
Ať už škodovka dojede na jakémkoli místě, tak to bude historický úspěch pro Škodu…
Auto jsme stavěli, jak nejlépe jsme uměli, všichni jsme tomu dali, a ještě dáváme, všechno. My s Petrem tomu také dáme všechno, tak to by v tom byl čert, abychom nedojeli! I kdybychom měli dojet poslední, tak chci, aby to auto vidělo cíl!
Petr Vlček je vyučený automechanik. V době, kdy se učil, byly právě tyto škodovky. Doba však silně pokročila, myslíš, že v pouštních podmínkách vše opraví?
Petr se vyučil na 120kách, ale to víš, už skoro 25 let dělá něco jiného! Vůbec nelehnul pod auto, ale smál se a říkal, ať vezmu náhradní termostaty a palce do rozdělovače. A pak se zeptal, jestli to má klimatizaci…
Kolik s sebou povezeš do etapy rezervních kol?
Tři, dvě vzadu a jedno vepředu. Jedeme rallyové pneu MRF, ty se jezdí na mistrovství světa. Jsou sice určené na něco jiného, ale my jsme lehčí, ale zase mají vyztužené boky, takže je nebudeme moci do hlubokého písku moc upouštět a taky moc nepohlcují (netlumí) kameny, takže to nebude nijak pohodlné. Ale mohly by mít dobrou životnost. Máme jich s sebou 22, ale když to hodně dobře půjde a nebude defekt, tak jich spotřebujeme osm. Ale člověk nikdy neví, proto budou stále tři rezervy v autě!
S sebou do etap povezete jednu poloosu, a co dál?
No povezeme poloosu, rozdělovač, lepidla na chladiče a další základní věci, co si mechanici vymyslí, že máme mít. Když s sebou potáhneš třeba 20 kilo dílů, tak stejně ten, co budeš nakonec potřebovat, stejně mít nebudeš.
Zkoušeli jste maximální rychlost?
No, to je podle převodovky, my to budeme mít tak na 163 km/h.
Sleduješ konkurenci ve své kategorii?
Sleduji to, koukám, kdo jede a čím jede, ale neberu je jako konkurenci. Pro mě nikdy žádná osoba nebyla konkurence, vždycky to byl jen čas. Já vždy jedu proti času. Nikdy jsem nechtěl někoho konkrétního porazit. Chtěl jsem být prostě první!
Co od Dakaru 2021 očekáváš?
Neočekávám, že trať bude opravdu technická a více „bezpečná“. Nemyslím si, že by organizátoři měli jakýkoliv důvod to dělat jinak, než to dělali doteď. Od kategorie Classic očekávám návrat ke starému Dakaru, kde si lidi budou opravdu pomáhat. Já se těším, že nás v bivaku dají někam do nějakého rohu, kde budeme spolu. Mohla by to být taková zajímavá komunita, myslím, že to bude fajn a mohla by být i sranda. A tím, že se nejede na maximální rychlost, na nejrychlejší dosažený čas, tak to bude hlavně o dobré navigaci a o strategii. Budeme muset myslet takticky, kalkulovat. Bude lepší ztratit dvě minuty objížďkou než auto rozbít na díře nebo ho pak deset minut vyhrabávat z písku.
V první etapě startuji jako šestý, písek asi taky ještě nebude, tak myslím, že to bude dobrý. Ale až zajedeme do písku, tak samozřejmě ztratím. Ale nechci jet poslední, to by mě neměl kdo z toho písku vytáhnout! To bychom pak s Petrem pokaždé nemuseli vytahovat lopaty!
Už se do Saudské Arábie těšíš?
Na Dakar se těším! Si to užijeme! Hlavně dovézt auto do cíle s co nejlepším výsledkem! A na konci si snad řekneme, že to za to stálo, že příští rok jedem zas!
Co chceš touto jízdou s tímto autem ukázat?
Poselství tohoto auta je to, že i když je nápad sebešílenější, tak dva nejlepší kamarádi, když si věří a drží spolu jako parťáci, tak to dokážou! Prostě dva kámoši dokáží všechno! To je poselství i pro mé děti!
Původně tedy měl být navigátorem můj táta. Prožil se mnou čtyři Dakary. Po dvou z nich na mě čekali v nemocnici. Pánev byla vlastně sranda, tam se hned vědělo, že jsem mimo ohrožení života, i když ještě s propíchnutou plící. To druhý už nebyla úplně sranda. Otok mozku, utržené karotidy, to nikdo nevěděl, co bude, jestli vůbec přežiji. A já jsem mu to dlužil. Chtěl jsem, aby jel se mnou. Chtěl jsem, aby děti viděly, že jede táta se synem. Táta to ale po čtyřech dnech přehodnotil, což mě mrzí. Tak jsem řekl svému nejlepšímu kámošovi Andělovi. Ale to poselství tam trvá! Pro mě to je strašně důležité poselství. Nikdo, kdo si tím neprošel, to nedokáže pochopit, když se člověk probudí ne v Jižní Americe, ale na Homolce. A vlastně o měsíc a půl později. Žil jsem si svůj životní sen a najednou se probudím v realitě, rozbitej na sračku. Za celtou na JIPce vidíš děti, ale nemůžeš se na ně dostat přes ten igelit. To se nedá popsat! Pak vím, že jim něco dlužím. Ony si to dobře pamatují… Tak chci, aby viděly i něco hezkého na tom závodění.
Proto taky to auto já nikdy neprodám! Milerád ho půjčím do muzea, ale stále zůstane v majetku naší rodiny! A děti, až se na něj jednou půjdou podívat s vnoučaty, mohou říci: „S tím autem jel táta se svým nejlepším kámošem!“
Děkuji Ondro za rozhovor, a přejeme Ti hodně zdaru na Dakaru!
