Při jednom povídání s Ondrou v Saudské Arábii na Dakaru 2020 mi Ondra během povídání o samotném závodě i o všem možném řekl: „Dakar prověřuje přátelství. Přátelství, které přežije Dakar, vydrží na věky.“
Ondřeje Klymčiwa jsme v letech 2015 až 2018 viděli čtyřikrát na rallye Dakar v kategorii motocyklů i na řadě dalších závodů. Jako první zahraniční cross-country rallye neabsolvoval nic menšího než známou Tuareg Rallye v březnu roku 2013, kde sedmým místem v profi kategorii opravdu překvapil. Na rallye Dakar se nejlépe umístil v roce 2017, když obsadil jedenácté místo. Na dalším Dakaru ale přišel nebezpečný pád s těžkým zraněním, a protože Ondra se nechtěl vzdát prostředí Dakaru začal pracovat jako manažer ve svém týmu Ondřej Klymčiw Racing Team.
Petr Angelo Vlček je rozený Pardubák žijící v Mount Pleasant v Jižní Karolíně v USA. Letos jede také svůj pátý Dakar – čtyřikrát jel na motocyklu, z toho jednou v kategorii Malle Moto, tedy bez podpory týmu a s velmi omezeným množstvím náhradních dílů. Všechny Dakary dojel, a nejlépe se umístil v roce 2020, kdy celkově dojel na 38. místě a 4. v kategorii Malle Moto (Original by Motul).
Oba motorkáři se spolu v jednom voze sešli letos na Ondrově projektu Škodovkou na Dakar. O tomto projektu jsme již psali.
Jízdu škodovky nyní sleduje mnoho fanoušků i nefanoušků. Někteří sledují (a čekají) spíše kdy Škodovka odpadne. I když popichování, že škodovka Dakar nedojede s ujetými kilometry je slyšet čím dál méně… Dnes je odpočinkový den, tedy polovina Dakaru je u konce. Škodovka s Ondrou Klymčiwem a Petrem “Angelo” Vlčkem je v polovině Dakaru na velmi pěkném pátém místě v kategorii Classic.
Včera v šesté etapě dojela Škodovka v rychlostních zkouškách postupně na místě čtvrtém, šestém a v poslední rychlostní zkoušce dokonce prvním! A protože nasbírali dohromady nejméně trestných bodů, tak získali dokonce etapové vítězství! Celkově se tak posunuli na páté místo! A to ještě v tento den Ondra slavil narozeniny, protože po těžkém pádu ve třetí etapě na Dakaru v Peru v roce 2018 se 8. ledna podruhé narodil.
A protože tato posádka určitě patří k nejsledovanějším našim posádkám, tak jsme si s nimi dnes na dálku trochu povídali.
Ondro, letos jedeš v nové kategorii Classic, takže jedete i jinou, jednodušší trať. Je trať skutečně jednodušší?
Tak určitě je jednodušší než jedou T1 a kamiony, čtyřkolky i motorky, to stoprocentně. Mysleli jsme ale, že bude ještě o trošku jednodušší než je. Jsem s ní spokojen, je pěkná. Dávám pořadatelům jedna mínus. To mínus je jenom za to, že jednou či dvakrát za den tam dají trialovou pasáž, která sedí jenom větším čtyřkolkám s redukčníma převodovkama. My tam musíme rychle proletět, abychom tam nezůstali viset někde na břiše. Ale jinak super!
Občas jste měli problém s navigací, teď to vypadá, že již víte jak na to – hodně se liší od navigace motorky?
Je to úplně jiné. My jedeme spíše jízdu pravidelnosti. Tady se kilometry odpočítávají, na motorce přibývají. Používají se úplně jiné systémy. Roadbook je „zjednodušen“ a není přesný. My jsme z motocyklů zvyklí na maximálně dokonalé a přesné roadbooky. Například, když je to doprava, tak je to doprava, ale tady to je mnohdy jakoby rovně. Pro navigátora, který podle roadbooku nejezdil, to asi není problém, ale my tím, že jsme zvyklí na dokonalost, tak s tím problém máme.
A jak spolu v jednom autě vycházíte? Posloucháš vždy, kam Tě Petr vede nebo si občas prosadíš svou?
Teď už se to jako by srovnalo. Pro nás to ale bylo velmi těžký, já jsem si navigoval celý život sám, on taky. Tak teď je pro něj těžký, když to nikomu nikdy nevysvětloval, mi vysvětlit ten řádek roadbooku, abych rychle pochopil, kam mám jet. Stejně tak je pro mě těžké poslouchat, když to sám nečtu. První dva, tři dny jsem se mu do toho vyloženě koukal. A pak je pro mě těžký ještě to, že si musím hlídat stopky i tachometr a Petr zase odpočty a do toho navigace. Není to pro nás jednoduché, je to mnohem těžší a vyčerpávající. Ale i tak tím musíme proskákat a nesmíme ubrat. Jinak bychom zapadli. Musím tam Petrovi věřit a jet naplno tam, kam mi ukazuje rukou a říká.
A co auto, co třeba světlost vozu je dostačující? A jak se Škodovka chová v dunách?
No v dunách… My jsme jeli takové malé kopečky. Někdo by to asi nazval dunou, ale my, co jsme si už něco zažili, tak pro nás to byly jen takové menší kopečky. Pár kopečků písku.
Takže škodovka se s pouští snáší dobře?
Ano, ale jsou samozřejmě místa, kde nemůžeme zastavit. Třeba písečná rovina, kde po zastavení zkrátka hned zapadneme. Ale víme, co si můžeme dovolit a co ne, ale i tak to člověk občas neodhadne a zastavíme třeba na CP-čku (CP = kontrolním bodě) a už se nerozjedeme, protože to vypadá tvrdý a tvrdý to není.
Máte dvě lopaty a prý jste je snad museli i opravovat… Používáte je často?
Ne, zatím jenom dvakrát, takže v pohodě.
Loni bylo kolem trati poměrně málo diváků, jak to vypadá nyní v době koronaviru? Kromě místních se tam nikdo ani nedostane…
Sem tam se tam někdo z místních objeví. Loni jsem na trati nebyl, jen jsem projížděl kolem startů se servisním kamionem a myslím si, že to je letos srovnatelné.
Předpokládám, že rozhodnutí jet Škodovkou na Dakar nelituješ?
Néé, je to skvělé! Já si to užívám, ale kluci mechanici možná trošku litují, že se mnou jeli. Ale daří se, a to je taková energie a motor pro nás všechny! I když je hodně práce. Nakonec jsem rád, že tu mám s sebou servisní kamion. Kluci furt na něčem makaj, a určitě by nám chyběli.
Takže Tě to baví?
Je to super! Já si to užívám a Péťa si to taky myslím užívá. Sice nastanou občas kritické chvíle, třeba složitý terén, kde auto dostává zabrat nebo když zabloudíme, ale celkově je to super!
Petr Vlček nám těsně po Dakaru 2020 řekl, že už další ročník nepojede. Nakonec ale naviguje Ondru.
Petře, nechal jsi se od Ondry snadno přesvědčit k jízdě autem?
No snadné to nebylo. Myslím, že mu to trvalo osm dní telefonátů. Každé ráno, když jsem se probudil, už jsem měl SMS-ku. Skoro osm dní mě musel Ondra ukecávat. Ale na druhou stranu, teď když vidím jak je spokojený, že jede po třech letech zpátky na Dakaru, tak jsem rád, že jsem s ním jel!
Škodovku jsi viděl vlastně až v Saudské Arábii, jaký na Tebe udělala dojem?
Hele je to bomba! Jak to jede, jak se to auto chová… byl jsem z té škodovky velice mile překvapený! Já si pamatuji, když mi bylo tak devět let a měli jsme podobnou škodovku doma, ale tahleta je mnohem vymazlenější!
Ty jsi nechtěl řídit?
Já to auto ani řídit nechci, má závodní převodovku a navíc je to Ondrův projekt, tak nechci riskovat, že tam špatně zařadím a tím nás vyřadím ze závodu. Já jsem tady od navigace a tu jsme si již po pár dnech tak nějak sladili, a myslím, že od čtvrtého dne nám to již začalo klapat.
Je Škodovka pohodlná? Pohodlnější nežli motorka?
No teď jsme v tom dva dny po sobě jeli devětset kiláků a jsem rozlámaný asi tak stejně.
Co navigace, poslouchá Ondra vždycky co mu říkáš?
Teď už docela jo. První tři dny moc ne, ale teď už docela poslouchá.
Takže se v kabině shodnete?
Jo, je to dobrý… Jak jsme na to teď přišli a našli jsme si systém, tak to fajn funguje.
Už jste museli auto vyhrabávat z písku, je to složité?
No tak, jak jsi viděl v té reportáži vyhrabuji jenom já. Já tam hrabu a dávám vaky a lyžiny a Ondra dává rozhovory do televize. Ale hrabali jsme jenom dvakrát, takže fajn. My jsme teda nízký, ale dohodli jsme se, že nebudeme hrabat. Když se zahrabeme, dáme vak na jednu stranu, zvedneme auto a pod kolo dáme nájezdovou lyžinu a pak totéž na druhé straně a můžeme vyjet. Nám, když to sedne, tak v prostředku, a tam se stejně lopatou pořádně nedostaneš.
Baví Tě to v autě víc než na motorce?
Je to pro mě úplně nové a líbí se mi to! Ale motorka je prostě motorka! Na motorce seš na všechno sám, je to mnohem větší výzva. Obzvláště Malle Moto jak jsem jel loni. Je to jiný… Když už bych jel Dakar znovu, tak jedině Malle Moto.
Ondra chtěl jet se Škodovkou na Dakar třikrát, takže Ty s ním jet za rok nechceš?
No on si myslí, že mě ještě ukecá, ale já mám trošku jiný cíle. Hele čtyři Dakary jsem dojel, teď jedeme na pátým, dál bych se chtěl věnovat rodině. Závodění na motorce je náročné. Připravit se na to při práci sebere většinu volného času. Posledních pět, šest let jsem strávil přípravou na první Dakar a ty následující. V podstatě si musíš rozmyslet, jestli to za to vůbec stojí. Celý rok se jenom připravuješ, občas nestihneš ani dovolenou s rodinou. Zatím nevím. Nemyslím si, že bych chtěl takhle pokračovat dál.
Škoda, že Petr Vlček kvůli covidu musí odletět letadlem organizátora do Francie a pak poletí dál domů do Ameriky a nestihne pozdravit ani své fanoušky u nás. „Kdyby nebyla korona, tak bych se rád zastavil alespoň na chvíli. Ale teď se nemůžeš zastavit ani za známejma, tak by setkání s fanoušky stejně nešlo uskutečnit.“ Tak snad jindy!
Děkuji Vám oběma za rozhovor! A hodně štěstí v druhé půli Dakaru 2021!
Protože letos nemůžeme na Dakaru2021 fotit, děkujeme za poskytnuté fotografie www.skodovkounadakar.cz a www.dakar.com:
A když už jste dočetli až sem, možná byste chtěli naši posádku v jejím úsilí i podpořit. Pokud ano, můžete si něco hezkého i praktického objednat na jejich e-shopu.