V sobotu odpoledne 10. listopadu 2018 na motokrosové trati v Sedlčanské kotlině proběhlo rozloučení s kamionem Frantou týmu Big Shock Racing, než bude odeslán na přepravu do místa konání Dakaru 2019. Samozřejmě u toho nemohla chybět jeho kompletní posádka – Martin Macík (řidič), František Tomášek (navigátor), Lukáš Kalanka (mechanik) a další členové týmu, bez kterých by takovouto akci uspořádat ani nešlo.
U této příležitosti byl Franta nabarven, aby neměl nikde ani škrábaneček, a řádně vyleštěn. Škoda jen, že bylo celý den zataženo, takže jeho barvy nemohly vyniknout proti modré obloze. Ale celý den bylo poměrně teplo a hlavně nepršelo, takže prostě pohodový adrenalinový den.
Na místě byl připraven stánek, ve kterém organizátoři z týmu BIG SHOCK Racing prodávali různé týmové propagační předměty, a to si dokonce přítomní fanoušci mohli jako první koupit nové modely například triček, kulichů, čepic či týmový kalendář na příští rok, které ještě oficiálně v e-shopu nebyly! A samozřejmě organizátoři nezapomněli ani na stánek s občerstvením. Takže nikomu nic nechybělo.
Navíc jako bonus pro prvních 111 diváků, kteří nakoupili za více než 500 Kč, byl podpis na přední Frantovy blatníky! Podpisy budou následně překryty průhlednou folií a pojedou na Frantovi na Dakar 2019. A nyní všichni fanoušci doufají, že spolu s celou posádkou tuto soutěž dokončí i naše podpisy co nejlépe. Buď první, nebo alespoň do pátého místa.
Vrcholem odpoledne ale byly jízdy. S Macíkem a Frantou! Měli jsme štěstí, a i s manželkou jsme dostali možnost se svézt. Nejprve jsme pozorovali, kudy se jezdí, aby nás mohl syn na trati pořádně vyfotit. I když teda tam stejně nebude poznat, že jedeme právě my, ale my to budeme vědět! Po nasazení přileb jsme se nasoukali do kamionu. Manželka doprostřed, já na kraj. A pak to začalo! Martin s námi uháněl po trati nejprve do kopce, potom zase z kopce přes různé terénní nerovnosti, přitom některé byly jako malé skoky. Cílovou asfaltovou rovinku projel Martin celou ve smyku při rychlosti prý „něco přes stovku“. Vrcholem ale byl skok před tribunou, po kterém Martin prohlásil: „A dali jsme ho celý!“
Jízda byla fajn, v kamionu jsem již párkrát jel, ale v takovémto terénu ještě ne. Zážitek to je nepopsatelný! Člověk by neřekl, čeho je takový velký náklaďák v terénu schopen. Z venku to vypadá mnohem jednodušeji než zevnitř! A to nás jistě Martin šetřil a nejel na „plný plyn“. Co k tomu dál říci? Zkuste si to sami!
Byl to velmi zajímavý den a ze Sedlčanské kotliny jsme odjížděli až dlouho po západu Slunce.
A četli jste již rozhovor s Martinem Macíkem jr.?
Publikováno také na novinky.cz – zde.