Nakonec se ještě s krátkým odstupem podíváme na působení našich posádek. Do letošního závodu se přihlásilo téměř sto posádek. Mezi nimi se objevily také čtyři posádky z České republiky:
- Miroslav Zapletal se slovenským navigátorem Markem Sýkorou na Fordu F150 EVO v katgorii T1.1
- Petr Hozák a René Kilián na Hummeru H3 RS v kategorii T1.2
- Jan Velička na stroji Yamaha Raptor YFM 700 R v kategorii Q2
- Martin Macík, František Tomášek a David Švanda na IVECO Powestar v kategorii kamionů
Miroslav Zapletal se slovenským navigátorem Markem Sýkorou na Fordu F150 EVO byli bezesporu naší nejúspěšnější posádkou a v celkovém pořadí obsadili krásné třetí místo!
Petra Hozáka a René Kiliána na Hummeru H3 RS v kategorii T1.2 jsme viděli pouze v pátečním proglogu, kde obsadili deváté místo. Další den bohužel nedojeli na start druhé rychlostní zkoušky z důvodu poruchy brzdového systému.
Jan Velička na své čtyřkolce Yamaha Raptor YFM 700R se ve své kategorii Q2 umístil těsně pod stupni vítězů na pěkném čtvrtém místě. Na vítěze sice ztrácel 48 minut a 13 sekund, ale na druhého v pořadí jen 6 minut a 41 sekund a na jezdce před sebou dokonce pouhých 67 sekund!
Nakonec jsem si nechal tým Martina Macíka s Františkem Tomáškem a Davidem Švandou na IVECO Powestar v kategorii kamionů. Škoda, že Karel neměl konkurenci a jel v této kategorii sám, takže ho bylo možné srovnávat jen s osobními vozy v celkovém pořadí. Jejich kamion si doslova razil cestu nejen pořadím vzhůru, ale i po lesních cestách, které pro něho byly příliš těsné. A tak si s sebou občas vezl zlomené větve, pod kterými „malá“ auta bez problémů projela. Nakonec se umístili na vynikajícím jedenáctém místě z celkového počtu 27. klasifikovaných vozů! A do TOP 10 jim chyběly pouhé 2 minuty a 27 sekund, takže kdyby měli o jeden defekt pneumatiky méně, tak tam byli!
Co si budeme povídat, určitě to byla nejsledovanější posádka na dráze! A také nepřehlédnutelná. Žlutý kamion prostě nepřehlédnete! Posádka je ale známá hlavně kvůli své celoroční prezentaci. Nebo ji zná minimálně ten, kdo se alespoň jednou za rok zajímá o rally Dakar. I tady si na fanoušky udělali čas. A to nejen v depu. Když třeba jeli v plné rychlosti po trati rychlostní zkoušky, přesto si našli čas, a když na trati své fanoušky míjeli, tak jim někdo z posádky zamával, jiný zase zatroubil. To bylo radosti podél trati!
Celkově lze zhodnotit účast našich posádek jako velmi úspěšnou, protože se mezi mnoha polskými posádkami rozhodně neztratily.
