Bývalý vojenský prostor nedaleko Milovic je takové hezké a příjemné místo. Někde se pasou pakoně s pratury, jinde zubři a ještě kousek vedle jezdí čtyřkolkáři. Na nebi zpívají ptáci, v korunách stromů šumí vítr, kolem jezdí čtyřkolky či jiné terénní potvory. Když se přiblíží čas jídla, od zaparkovaných aut se line vůně grilovaného masa. Prostě pohoda…
Tratí je zde několik o různé obtížnosti. Své místo si zde najdou začínající jezdci i pokročilí, či mistři řídítek i volantů. Nejtěžší je asi písečný les se strmými stoupáními a klesáními. Když zastavíte ve svahu se čtyřkolkou, čtyřkolka se stejně pomalu sune dolů. Přesto, nebo právě proto, se tu dobře fotí. Třeba proto, že se tu jezdí relativně pomalu. Stromů je tu prostě dost, koneckonců je to les, a navíc jsou až těsně u cest. A vzít strom hlavou prostě nechceš…
Dnes jsme tu opět fotili a opět s Olli Roučkovou, tentokrát i s dýmovnicemi. Olli je univerzální závodnice. Nejenže jezdí a huntuje si tělo na terénních běžeckých závodech, ale občas v této rozlehlé krajině zafungovala i jako taxík (samozřejmě v uzavřeném prostoru). A když měla čas, jela i s malými závodnicemi. Tím samozřejmě nemyslím Nelly Caisovou, ta se tu s ní proháněla jako drak, ale malou závodnici Adélku Pavlátovou – Ava #777 Quad-Storm-Racing, která na MX kalhotách nosí ještě sukýnku. Prostě je to holka a i na čtyřkolce se potřebuje líbit!
Při focení jsme tu dnes také potkali několik terénních sériových vozů, které tudy projížděly a také vyjížděly jeden z trochu mírnějších písečných svahů. Jeden z nich vyjel až do poloviny a zastavil všechny, co jely za ním. Až přijde čas, budeme si to také muset zkusit projet.
