Na závodech v Sedlčanské kotlině jsme si povídali s debutující „holkou za volantem“. Tak si říká mladá závodnice a zakladatelka projektu #Holkazavolantem, Štěpánka Mottlová. Dříve ji vnímali jen jako holku, co se fotí u aut a jako takovou hezkou tvářičku, ale nikdy ne jako závodnici. A to se rozhodla změnit. #Holkazavolantem je projekt, kterým ambasadorky chtějí zbořit mýtus, že holky za volant nepatří. Říkají „Ženy mohou být mužům schopnými konkurentkami a motorsport už dávno není jen mužská záležitost.“ V rámci projektu chtějí dodat odvahu a sebedůvěru holkám, dámám či důchodkyním, které chtějí za volant.
Měla jsi startovat minulý týden v Sosnové, nakonec se tak nestalo. Co se stalo?
Bohužel jsme na poslední chvíli řešili problém s jednotkou, konkrétně imobilizérem. Nakonec nás zachránil pan Janoušek z Janoušek Motorsport, ale bohužel jsme i přes naši velkou snahu Sosnovou nestihli.
Jak jsi se vůbec k závodění jako takovému dostala?
Mne to k rallycrossu táhlo již od mala, začínal tak můj taťka. I když to dělal nerad, někdy mě bral s sebou. Měla jsem z toho vždy ohromnou radost.
Já osobně jsem začala minulý rok v motokárách a myslím, že to byl ten nejlepší krok, který jsem mohla udělat, protože to byla velká škola.
Co vše máš v plánu odjezdit?
Tuhle sezónu, beru spíš jako seznamovací, chci se naučit s autem, sehrát se s týmem. Takže si žádné velké plány neklademe, ale samozřejmě chci odjet, co půjde. Každý odjetý závodní kilometr mě hodně naučí.
Příští rok je sice daleko, ale už teď se na něj soustředíme. Chtěli bychom se zúčastnit MČR.
Jakým vozem závodíš?
Mým závodním speciálem je Citroen C2 VTS.
Auto jsem postavila spolu s Tym-Motorsport. Trvalo nám to 5 měsíců. Doufám, že to není poslední závoďák, který jsme společně postavili, opravdu jsem se v tom našla.
Co jsi očekávala od prvního závodu?
Hlavně jsem si nechtěla udělat ostudu 😀 . Ne dělám si legraci, já jsem od začátku říkala, že si jedu pro bídu, ale hodlám si ji užít.
Věděla jsem, že i na suchu budu dělat chyby. Protože mi prostě chybí zkušenosti, které nikde nenajdeš jen tak ležet. Musíš si je vyjezdit. Brali jsme to sportovně.
Jak se k tobě chovají ostatní na závodech, že závodí s tak mladou holkou?
Myslím, že úplně v pohodě. Jezdí tam mnohem více mladších závodníků. Já jsem ve finále ráda za to, že jsem se k závodům dostala až jako dospělá, kdyby mi všechno spadlo do klína, tak bych si toho nikdy tolik nevážila jako teď.
Jsi spokojena s průběhem závodu v Sedlčanech?
Když jsem ráno vstala a venku bylo šíleně, věděla jsem, že to bude průšvih. První dvě rozjížďky jsem byla zlomená, zvolili jsme naprosto nevyhovující gumy, které tyhle podmínky absolutně nepobíraly, takže auto nezatáčelo a bylo absolutně nepředvídatelný. Nechtěla jsem to rozbít, tak jsem jela jak do Kauflandu pro rohlíky.
Ve třetí rundě se ten bordel vyházel a přestalo pršet, auto začalo poslouchat a já jsem si kolo od kola byla jistější a cítila jsem, že zrychluju. Když se přede mnou vynořilo auto z jokeru, ptala jsem se svého spottera „To mi jako dal kolo?“ A on mi říká, ne tys je dojela! Tak tahej… No nevěřila jsem mu.
Finále už jsem si užila, sice jsem udělala dvě obrovské chyby, které mě zřejmě stály 4. místo, ale to je právě tím, že nemám odjeto. Závody jako takové jsem si užila na maximum a už nyní se těším na další. A pokud možno, tak bez deště!
Jaké jsou tvé cíle?
Teď přesně nevím, jestli myslíš životní nebo ty v motorsportu. Určitě bych chtěla jet MČR. Dál zatím neplánuji. A co se týká životních, tak je to určitě velká šťastná rodina, která na mě bude čekat v depu a fandit mi na závodech! 😀
Děkujeme za rozhovor a hodně štěstí v dalších závodech!
