Včera jsme slíbili rozhovor s novým navigátorem Tomáše Ouředníčka na Africa Eco Race Lukášem Bartákem. Lukáše známe leta z autokrosu, tak snad možná i proto se pěkně rozpovídal.
Jaké jsou Tvoje první dojmy z Afriky?
Dojmy jsou nádherný, už jenom z toho titulu jak to startovalo v Monaku, celej ten konvoj, tak to byla úplně úžasná atmosféra. Atmoška od toho Monaka byla přímo úžasná! Potom to cestování dvoudenní na lodi. To mělo taky svý kouzlo, protože nikdy jsem na trajektu nebyl. Předtím mám za sebou jen jeden závod v Maroku. Toto je podruhé, co jsem v Africe. A zase v Maroku! Je to tady úžasný! Je to barevný! Mění se příroda, lidi podle toho kde zrovna jsme – jestli u pobřeží nebo na Sahaře.
Jak se připravuješ na každou etapu?
Je to vlastně můj první velkej závod, takže s obrovským respektem a s obrovskou nervozitou to nějakým zásadním způsobem nepokazit. No a s tímhle do toho auta každej den nastupuji.
K tomu se snažím se hlídat i s jídlem a s pitím a další věci, protože v závodu toho prostoru moc není. Nemůžu říct, zastav mi tu na chvilku. Musím tu do toho zakalkulavat i jiný věci, což jsem doposavad nemusel. To Maďarsko i to Maroko to byly krátký etapy a tam to nehrálo takovou roli jako tady. Tady je člověk celej den pryč a většinou v etapě.
Jak se Ti navigace daří respektive jak jsi sám se sebou spokojený?
Ten první den byl takový těžší, protože nám vypadával interkom, k tomu se ještě přehříval diferák, takže do navigování mi vstupovali ještě další vjemy a problémy. A to mi zpočátku dokázalo odvést pozornost, a proto jsme tam i jeden bod minuli a hodně jsme tak ztratili. A nemohl jsem pořádně navigovat, protože jsme se neslyšeli. Seběhlo se tam toho prostě moc tak naráz. A byl jsem z toho celkem dost vyplašenej. Ale postupně se snažím z těch věcí pochopit co se udělalo špatně , proč jsem se ocitnul jinde než jsem chtěl být. Jak jsem tu informaci předal Tomášovi, jestli byla špatně předaná nebo jestli jsme prostě byli jinde (předaná informace ve špatný čas). Zjišťuju si, co se skutečně stalo. A to se mi postupně daří a mám z toho dobrej pocit, že začínám pronikat i do těch drobnějších detailů. A myslím si, že už třeba ten včerejšek podle toho vypadal. Cítím progres!
A Tomáš ti důvěřuje a poslouchá tě?
Jó, jo, už jo. Už jsme si nějaký věci museli říct. Zjistil jsem proč vznikly některé chyby či odchylky a já ještě nemám ty zkušenosti, tak se ho snažím držet na tý hlavní cestě a ne na žádné paralelce, protože pak v roadbooku popsané informace vypadají jinak a nesedí ani kilometry v rámci stovek metrů. Proto jsem do něho včera fakt hodně hučel, když trochu sjel jakoby jinak. Protože avizovali, že to bude navigačně hodně těžký. Že v těch velkejch rovnejch pláních to není vidět. Tak jsem na něho furt tlačil aby se vrátil a vyplatilo se to!
K navigaci také používáte tablet, jako na Rally Dakar. Jak se Ti s ním pracuje?
No zrovna včera nás zradil. Měli jsme tam takový faux pas v neutralizaci, kdy jsme přijeli do neutralizace a neotevřel se nám čas odpočtu, kdy jsme tam vjeli a za jak dlouho máme vypadnout. Tak jsme znejistěli a nevěděli jsme, co máme dělat, jestli to je neutralizace jen pro motorky kvůli tankování, protože oni nemají tak dlouhý dojezd, nebo platí i pro nás. A protože jsme byli první auto, tak to nešlo ani nakoukat. Tak jsme se rozhodli jet raději pryč, protože kdybychom tam zůstali a všichni by kolem nás zase projeli, tak bysme je pak museli zase předjíždět a nevěděli jsme, co by k tomu řekl pořadatel? Otevřel se vám odečet, Neotevřel, tak co teď řešíte!
Akorát, že situace byla obrácená, my jsme tam měli být a byla to chyba tabletu. My jsme to hned avizovali při průjezdu cílem. Tak nám řekli, že se to stává, že to nebudou penalizovat. Ale mezi sebou si tu informaci nepředali a tak začal ten zmatek. Takže nervy na maximum, emoce, … No poprvé jsem slyšel takhle Tomáše řvát.
Krajina co se týče Afriky je krásná. Staraj se tu o nás krásně, výborná kuchyně. Všechno super se dá říct. Já se ale spíš soustředím na tu přípravu, abych měl v rámci možností čistou hlavu. Abych byl rozumně najedený, ale zas ne moc. Prostě abych se mohl soustředit na ten tablet a nic mě nerozptylovalo.
Jaký je zatím Tvůj největší zážitek z dosavadního průběhu závodu?
Nóó, tak překvapila mě třeba ta atmosféra v tom depu, že je hodně přátelská. Že ti jednotliví závodníci i týmy se tu mezi sebou baví a navštěvují se. Jeden vytáhne víno, další vytáhne pivko. Když jsme třeba dojeli do bivaku a naši mechanici byli ještě asi 200 km před ním, tak já byl z auta uvařenej, zpocenej, tak hnedka mi nabídli ručník a šampón, ať můžu hned do sprchy. Je příjemný se sprchovat ještě než slunko zaleze za obzor a ochladí se. Teplota po západu spadne hodně dolů.
Ta atmosféra je prostě super.
Jaký je zhruba rozdíl teplot?
Když jsme byli blízko toho Atlasu na ty první etapy, tak v noci bylo asi tak pět stupňů jenom a přes den tam těch 15 určitě bylo. Takže ten výkyv asi 20 stupňů, ale teďka jsme víc na jihu, tak přes den ve stínu tak 30 stupňů, to je tak na koupání. Proto taky chceme vyzkoušet oceán, jak moc je vymrzlej nebo ne, když máme ten volný den. No uvidíme, jestli tam vlezem.
A na závěr – když už víš co tě čeká, šel bys do toho znova?
Určitě jo, ta kapitola pro mě není zavřená. Spíš se teprve otevírá. Ta otázka bude spíše na místě až u Růžového jezera, kde pevně věřím, že se tam dostanem. I když zatím mi to připadá, že si vybíráme smůlu všude, kde to jde. Ale kluci na autě makaj úplně neuvěřitelně. První tři dny jeli v podstatě nonstop včetně přejezů. To sem nechápal, jak to dělaj.
Teď to volno mi opravdu bodne. Víme, že ta krásná ale zároveň těžká část nás teprve čeká. Já jsem začal mít trochu obavy o žaludek, protože teď když jsme byli v pasáži ve velkých dunách, tak jakože ne že bych měl úplně problém se žaludkem, ale necítil jsem se komfortně. A když jsme z nich vyjeli, tak jsem si fakt jako oddychl. Ve mně teď jako panuje trošku paniky, jestli tam budou dlouhý pasáže velkých dun, kde si ten žaludek neodpočine, tak jak to zvládnu. Jsem prostě plnej očekávání ještě tímhle směrem.
Ale i tak bych do toho šel zas!
Tak ať se Ti daří v tomto i v dalších závodech!
Fotografie opět od Ultimate Dakar Racing Team.
