Na konci 11. týdne, tedy od 17. do 19. března 2022, se v Milovicích sešli příznivci značky Polaris. České zastoupení značky Polaris CZ zde pro všechny milovníky off-roadu na čtyřech nebo i více kolech připravilo akci Polaris Camp 2022. Všichni účastníci si zde mohli vybrané stroje nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet.
Firma Polaris byla založena v roce 1954, tedy má za sebou již téměř sedmdesátiletou historii. Její prvopočátky jsou spojeny se sněžnými skútry, ale pro nás jsou zajímavější trochu jiné stroje. Navíc už není sníh. Takže jsme v Milovicích viděli třeba čtyřkolky SPORTSMAN nebo užitkové side by side Ranger, které bylo možné si i na místě vyzkoušet. Stroje RZR sice také bylo možné si půjčit, ale jen s řidičem. Přeci jenom jsou to stroje mnohem výkonnější, živější tedy i zábavnější, ale také mohou být i nebezpečné. Jejich výkon dosahuje téměř 200 koní a při hmotnosti pod 1000 kg to už je znát.
Aby se jednotlivé kategorie vozidel na trati navzájem nepletly, měla každá kategorie od organizátorů vytyčenou vlastní trať. Tratě organizátor připravil zvlášť pro čtyřkolky, Rangery a RZR, ale čtyřkolky se občas objevovaly všude. Tratě měly sice minimální převýšení, ale bylo na nich mnoho přírodních překážek jako třeba boulí, prohlubní. Některé i s bočním sklonem, takže jízda po drahách byla zajímavý zážitek. My jsme na nich vyzkoušeli čtyřkolku SPORTSMAN 570 a užitkové vozidlo RANGER 570 diesel a Ranger 1000 v úpravě pro hasiče.
Nejprve jsme vyzkoušeli čtyřkolku Sportsman 570. Pracovník Polarisu nám ukázal, jak se startuje a jak se zařadí a pustil nás na trať. Nutno říci, že jsme na čtyřkolce seděli poprvé. Proto se nám také dráha, zvláště v prvním kole, zdála dost složitá a dovedli bychom si pro úplné začátečníky představit jednodušší trať. Ale jak přibývalo najetých kol, tak jsme získávali jistotu v řízení. Trošku problém jsme už měli jen v jednom místě, kde byl prudší výjezd z dolíku s větším bočním sklonem dráhy doprava. To místo se nám prostě nelíbilo a jezdili jsme ho dost opatrně. V pátek odpoledne tam jeden jezdec čtyřkolku převrátil, a nakonec byl i odvezen sanitou do nemocnice k prohlídce. Ale zanedlouho byl zpět, takže jeho zranění naštěstí nebylo vážné.
Po čtyřkolce jsme vyzkoušeli Ranger Diesel, což je SBS s tříválcovým motorem 898 ccm s 24.8 HP. Předání technikem bylo podobné jako u čtyřkolky. Dráha pro Rangery byla s několika dolíky a mnoha boulemi. Některé dolíky přitom byly poměrně hluboké, avšak dost krátké, takže se muselo najíždět pomalu, aby se Ranger nezapíchl do protisvahu.
Potom nám půjčili Ranger 1000 v úpravě pro hasiče. Byl to benzínový čtyřtaktní stroj s rozvodem SDHC se dvěma válci o objemu 999 ccm s výkonem 57.9 HP. A bylo to znát. Oproti dieselu byl značně živější a jet s ním byla větší zábava. Obě verze Rangerů mají přepínání náhonu AWD, 2WD a VersaTrac Turf Mode. Na připravené trati byla však největší zábava jet pouze s náhonem na zadní kola. Vůz má ale tendenci i na malých boulích odskakovat, takže terén kopíruje pouze při pomalé jízdě. Ale na zahrádku dobrý…
V propagačním letáčku sice píší „Vydrží všechno“. My jsme se přesvědčili, že tomu tak úplně není… a povedlo se nám to celkem až nečekaně snadno…
Při jízdě s Rangerem 100 nám totiž prasklo čelní sklo. A to jsme jeli jen po takové zvlněné valše. Nic složitého či náročného… Sklo prasklo směrem od upevnění motorku stěračů ve středu horní části skla vějířovitě směrem dolů. Při nastupování jsme si všimli, že motorek stěračů se po rozjetí lehce klepal, ale třeba to tak má být. Přeci snad auta před akcí zkontrolovali…
Po prasknutí pracovník Polaris CZ říkal, že někdo do čelního skla zevnitř praštil. Řidič měl ale ruce na volantu a spolujezdec je neměl zas tak dlouhé, aby na místo praskliny dosáhl. Tak nevíme, proč prasklo. V každém případě bych nečekal, že na nenáročné trati se na vozítku, k tomu prý určenému do terénu, něco poškodí. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdybychom do něčeho narazili. To by však bylo vidět i na karoserii. Takže důvod prasklého skla netušíme a vysvětlení od technika Polaris CZ se nezdá reálné. Navíc podle slov technika Polarisu byla prasklá jen vnitřní vrstva skla. Vozítko bylo určené pro hasiče, tak bychom očekávali, že i něco vydrží…
V každém případě se ukázalo, že to není vozítko pro nás. S terénním vozem je větší zábava a vydrží víc.
No a na závěr se Jaroslav Blažek mladší svezl s Kiki Vaňkovou: „Tak musím říct, že při pohledu na jízdu zvenku to vypadá hůř než potom zevnitř. Prvotní obavy z neznámého zmizely hned na začátku trati, a jízdu jsem si užíval. Byl to super zážitek se super závodnicí!“
A ještě se s námi o své zážitky z jízdy podělila Anča Friesová:
„Rozhodně nepatřím mezi vyhledavače adrenalinových zážitků a z podobných vozítek mám respekt. S Kiki jsme si ale před jízdou popovídaly a je to tak strašně fajn holka, že jsem do toho nakonec šla. Místy teda žaludek v krku, často i spolu s pískem, protože ten lítá fakt všude. Ale rozhodně to stálo za to! Skvělý zážitek a docela mě to i nabudilo zkusit něco víc.”
