Celou sobotu 18. června 2022 v Kosicích nedaleko Chlumce nad Cidlinou Ondra Klymčiw se svým týmem rozdával radost svým fanouškům.

Když se Ondřej Klymčiw a Petr Angelo Vlček vrátili ze svého společného Dakaru se Škodovkou, shodli se na tom, že: „Bylo to obrovský dobrodružství!“ Sobotní jízdy s Ondrou zase byly obrovským dobrodružstvím pro jeho spolujezdce! I několik spolujezdkyň našlo odvahu se s Ondrou svézt!

Ondra fanoušky vozil po trati dlouhé něco přes osm kilometrů a uháněl s nimi rychlostí i více než 110 km/h! Trať začínala třešňovou alejí a byly na ní tři delší rovinky s řadou mírných oblouků a dvěma ostrými zatáčkami a v polovině ještě jeden obrat. A protože Ondra jezdil rychle, zbyl čas i na svezení příchozích fanoušků, kteří nebyli předem objednáni a původně se jen přišli s Ondrou pozdravit a popovídat.

Dvou fanoušků jsem se po jízdě zeptal, jak se jim s Ondrou jelo?

Nejprve Martin Jeřábek:

Konečně se zadařilo a dneska jsem si mohl odškrtnout další jízdu v dakarským speciálu. S Ondrou jsem ještě nejel. Sedám do Šade a zapínám interkom. Jak je u Ondřeje zvykem, tak si hned do mě musí rejpnout. Na tyhle jeho narážky už jsem si zvykl.

Vyrážíme na 10 minutovou jízdu po polňačce. Je fajn pozorovat, jak se škodovka v terénu chová a jak ji Ondra s teamem dotáhli k dokonalosti. Děkuji Ondrovi za svezení a pokec během jízdy. Doufám, že příště s Šade pořádně zatopí a dotáhne to na tu bednu. Ještě bych chtěl poděkovat kamarádce Verče, která kvůli dětem nemohla přijet a jízdu mně přenechala.

No a co by to bylo za jízdy, kdyby situace nevyužila Hana Blažková:

Jaké zážitky si ze soboty odnášíš?

Byl to hodně horký den, plný zážitků. Pro mne hlavně neplánované svezení s Ondrou, ale i vyprávění Ondry v průběhu dne bylo fajn. Ondra trpělivě odpovídal na všetečné otázky fanoušků. Hodně naznačil co plánuje, i když v podstatě nic moc neprozradil…

Nakonec se promítal jeho dokument Dakar mě změnil. Sice jsem ho už viděla už v Karlíně, ale i tak mě znovu dojaly některé záběry. Doporučuji shlédnout…

Jak jízda probíhala?

Tak je to stejné, prostě kukla, helma nasedneš, připoutáš se a těšíš se až zaburácí motor… a jede se!

A byla trať dost dlouhá nebo bys jela i dál?

Jasně, že bych jela i dál. O tom není pochyb.

Ptát se zrovna tebe, jestli ses nebála je asi zbytečné…

Nebála! Přece si sedám vedle někoho, kdo to umí a věřím mu!

Jak se Ti do Škodovky nastupovalo? Do některých závodních vozů není jednoduché se dostat přes ochranný rám…

To mě překvapilo, ale šlo to dobře. I sedačky má Ondra mnohem pohodlnější než ostatní…

A co po jízdě, předpokládám, že se ti z auta zase nechtělo…

Předpokládáš správně! Ale vzhledem k horku mi stačilo těch asi deset minut. Přece jen nejsem zvyklá na vedro jako Ondra z pouště. Jinak bych si to klidně prodloužila…

A kdo vydržel až do večera, mohl shlédnout film Dakar mě změnil, jehož premiéru jsme shlédli v pražském karlínském divadle. Po filmu ještě poslední povídání nejen o shlédnutém filmu a i ti poslední fanoušci se, ač neradi, postupně rozjížděli domů. S sebou si odváželi mnoho zážitků! A mnozí z nich navíc i nějaké to tričko, mikinu, kšiltovku, hrnek či samolepky! A při odjezdu se Ondry ptali:

„Tak Ondro, kdy zase příště?“