Ollii Roučkovou a Ondřeje Martince jsme potkali v Milovicích na testování vozu Toyota Land Cruiser 90 před Dakarem 2024. Tohoto setkání jsme využili k tomu, abychom si popovídali.
Nejdříve jsme si povídali s Ollií Roučkovou
Koukám, že na příští Dakar pojedete v nových barvách, ale nevidím tady Samuraie, znamená to, že příští Dakar nepojede?
Samurai nepojede příští rok Dakar, zůstane doma a do budoucna ho budeme pronajímat.
Ty se v příštím roce na Dakaru představíš v nové roli navigátora. Jak ses na to připravovala?
Já už dva roky jezdím s Ondrou, naviguji ho na menších závodech v Čechách. Hlavně vteřinové závody hodně jsem se učila. Jezdila jsem do zahraničí za známýma, kteří právě tyto závody jezdí, takže jsem do toho dala maximum.
Takže ta změna pilota v navigátora byla plánovaná delší dobu?
Bylo to plánovaný, ale uvidíme, jak mi to půjde. Jestli tam zůstanu nebo se vrátím za volant.
Volant Ti nebude chybět?
Bude a hrozně…
Třeba Ti ho bude Ondra občas půjčovat…
Ne, určitě ne. Tam jakmile najedeš na takový ten rytmus, že seš navigátor nebo řidič, tak je lepší, když si každý dělá to svoje.
A auto již máte připravené nebo ještě chcete dělat nějaké úpravy?
To se musíš zeptat Ondry. Tady do toho já nekecám, protože jsem jenom navigátor, ale zásadní hlavní změny už proběhly.
Takže už jste připravení?
Doufám, že jo.
Jaké máte na příští Dakar plány?
No, já se raději držím při zemi. Je lepší překvapit než křičet do světa, že budu první, že si jedu pro první místa, ale asi do té první dvacítky se dostat by bylo fajn.
To ale také záleží na průběhu závodu a na defektech… To pak body lítaj…
No jedna píchlá pneumatika a tady to umístění už nepůjde.
Děkuji za rozhovor a nyní si ještě trochu vyzpovídáme Ondru:
Potom jsme vyzpovídali Ondru…
… a protože s ním jsme si takto povídali poprvé, vzali jsme to obšírněji.
Kdy jsi začínal s automobilovým sportem?
Já jsem začínal nejdříve na čtyřkolce. Před jedenácti lety jsem jezdil závody na Ukrajině, pak jsem jel Rumunsko – Enduro mánii. Pak jsem po pěti letech měl nehodu. Dost blbě jsem spadnul asi z devítimetrového hodně strmého srázu. Utrhl jsem si slezinu, zlomil asi všechny žebra. Nakonec to ale dopadlo dobře a dal jsem se do kupy. Po tom tedy byla vynucená pauza. Po ní jsem v roce 2019 začal jezdit s Ondrou Klymčiwem na Dakar. Koupil jsem si buginu a začal jsem v ní jezdit. Plánoval jsem nějaké offroad maratony a tak dále. Ale Ondra mě z toho zrazoval a říkal: „Hele offroad maratony ne. Zničíš to, rozmlátíš to a bude tě to stát spoustu peněz.“ Tak jsme se domlouvali, že by možná byla možnost, že bych jel i druhou škodovkou. Ale ta druhá škodovka na mě byla moc velká meta. Myslím tím hlavně finanční… Sponzory se mně nepodařilo sehnat. Dakar jsem ale začal poznávat. A s Ollií jsme také začali jezdit ČMPR. Jezdili jsme nějaké ty vteřinové rallye. A minulý rok jsem se poprvé postavil na start Dakaru.
A pamatuješ se ještě na svůj první závod a své první auto a čtyřkolku?
Na čtyřkolku si moc dobře pamatuji. To bylo v roce 2010. Jeli jsme do Rumunska do Brebu. Startovali jsme tam asi v šest hodin ráno a měli jsme před sebou asi 120 km. Mě po 20 kilometrech strašně bolel zadek, že jsem si říkal: “To nemůžu zvládnout!” Ale pak si člověk zvykne, ten adrenalin se v tobě vaří a jedeš dál!
A jak jsi v něm dopadl?
My jsme jeli jako tým a dojeli jsme na pátém místě. Což si myslím, že nebylo špatný, ale už si nepamatuji z kolika.
Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?
Určitě to, že jsme ten Dakar dojeli! Já jsem ani nepředpokládal, že to nějak dojedeme, protože auto jsme připravovali na poslední chvíli. A tak nějak jsem ani pomalu nevěděl co mě čeká. Já jsem u Ondry před dvěma lety řídil novinářské auto, takže jsem nějak ten písek okusil. To jsem si zkusil schválně, abych věděl, o čem to doopravdy je. Ten úspěch je, že jsme to dojeli. Dojeli jsme sedmatřicátý, ale chtěl bych to letos zlepšit. Je to o té technice, jak dlouho vydrží. Nebo co se stane na trati. Ale chtěl bych ten výsledek fakt udělat mnohem lepší.
Důležitá je i navigace a správně načasované průjezdy kontrolními body…
Hele to je práce Ollie… Ale, já myslím, že za prvý navigace. Ta je určitě nejdůležitější. A pak je to o té technice. My jsme ztratili v prologu tou nádrží minulý rok zhruba pět nebo šest minut a dostali jsme sedm tisíc bodů, a to jsme skončili myslím 92 a to už za celou dobu Dakaru není možnost dojet, protože ti první mají kolem 140 až 250 bodů. Takže tam stačí takový malý problém a už není možné dosáhnout dobrý výsledek. Takže musí vydržet technika. O navigátora se nebojím. To bude v klidu.
Ollie s Tebou pojede jako navigátor – jak to snáší? Myslíš, že se Ti nebude cpát do řízení?
My jsme spolu už pár rally absolvovali. Jezdili jsme ty vteřinový, jezdili jsme golfem. Jezdili jsme i Toyotou. Já myslím, že mě respektuje to, jak řídím. Nijak jsme se ještě nepohádali, takže to je snad dobrý.
Děkuji za rozhovor a přejeme vám hodně štěstí a budeme vás sledovat!
Děkujeme, mějte se krásně a doufám, že se zase za chvíli uvidíme.
