Protože jsme v minulých letech měli trochu problémy dojet s naším kombíkem na závodech cross-country tam, kam jsme potřebovali, rozhodli jsme se pořídit si na sezónu 2020 něco trochu do terénu. Chtěli jsme čtyřkolku na vyšším podvozku, ale přitom bezpečnou a pohodlnou na delší jízdy po běžných silnicích a dálnicích. A také aby se tam vešly všechny naše krámy na týden – oblečení, jídlo, a hlavně foťáky s příslušenstvím. A občas v něm budeme potřebovat i přespat, neboť někdy je snadnější přespat v depu se závodníky ve vlastním stanu či autě než někde v okolí shánět ubytování. A zároveň by to nemuselo „žrát“ 10 litrů na 100 kilometrů.
Praktické zkušenosti máme s vozem KIA Sportage, se kterým jsme objeli celý Dakar 2020, což bylo téměř 11 tisíc kilometrů, a průměrná spotřeba za celou dobu byla necelých 8 litrů na 100 kilometrů. A to jsme velkou část trasy projeli rychlostí kolem 120 km/h, něco v terénu po nezpevněných cestách či písku a zbytek v opravdu hustém městském provozu. Takže spotřeba docela šla. A při tamních cenách benzínu… Bylo to takové malé, avšak živé autíčko, které vše bez problémů zvládalo. Spolehlivě nás vezlo nejen na asfaltu, ale i v mělkém písku. Dokonce i přes brody. Problém jsme ale měli v hlubším a sypkém písku. Tam jsme dvakrát zapadli. Ale o tom možná někdy jindy.
Během delšího vybírání a různého porovnávání vybavení, funkcí, velikostí, spotřeby, světlé výšky a dalších parametrů jsme se byli podívat v několika autosalonech. – Mitsubishi, Renault, Dacia, Suzuki, Peugeot, Toyota – převážně v Hradci Králové. Někde hned po vstupu do autosalonu, jen jsme se krátce rozhlédli, nás oslovil prodejce a předváděl nabízené modely. Jinde sice přišel prodejce a povídal o modelu, odpověděl na naše otázky, ale protože jsme již o zvažovaných vozech měli něco zjištěno, tak jsme zjistili, že občas víme více než on a že si prodejce některé specifické parametry vozu vymýšlí. A v jednom autosalonu dokonce prodejci seděli u stolů a dělali, že nás nevidí.
Dnes je obvykle světlost aut v kategorii SUV u většiny výrobců kolem 180 mm. Vozy se liší motory a způsobem pohonu 4×4 / 4×2, ale jen Mitsubishi ASX bylo bez turba, Renault Kadjar má největší zavazadlový prostor, Dacia Duster má zdvih tlumičů 210 mm, ale nám vybavením a doplňkovou výbavou vyhovovala Suzuki Vitara. Je poměrně lehká, a tedy obratná, s nejnižší deklarovanou spotřebou. Ale zase je s turbem a menším kufrem. Na druhou stranu jsme s vozy Suzuki měli zkušenost již z dřívějška, tak jsme se pro ni nakonec rozhodli.
Naše volba tedy byla Suzuki Vitara 1,4 ALLGRIP HYBRID, tedy 4×4 s turbem a bez střešního okna. Vozidlo je vybaveno LED světly – hlavními, předními i zadními, a pro denní svícení. Blikače a ostatní jsou běžné žárovky. Asi aby bylo co inovovat do budoucna. Vitara už není klasickým terénním vozidlem jako bývala v předchozích generacích, nýbrž je „městským“ SUV. Má samonosnou karoserii bez rámu, ale i tak je do lehčího terénu dost dobrá. Když tedy nesedíte vzadu. Ale o tom později. Její nevýhodou je malý zavazadlový prostor – pouhých 375 litrů a po sklopení zadních sedadel 710 litrů. To už by nám mělo stačit.
Nyní máme s vozem najeto dost přes 10 tisíc kilometrů, a tak jsme se rozhodli napsat naše zkušenosti s ním.
O voze Suzuki Vitara modelové řady z let 2019 a 2020 je toho na internetu napsáno i nafilmováno dost a dost. Obvykle jsou testovací jezdci s vozem spokojeni. Ale co když vůz používáte delší dobu? Oceníte to, co ti, co vůz pár dní testovali? Nebo to vidíte jinak? My s tímto vozem již nějakou tu dobu jezdíme, a tak si troufám říci, že pár praktických zkušeností jsme nashromáždili.
Zkušenosti z provozu – interiér
Již při koupi vozu jsme si nechali trochu barevně upravit interiér, aby nebyl celý fádně černý. Přeci jenom se zvýrazněním některých partií v barvě vozu vypadá interiér mnohem lépe. Ale ty ceny za ty kousky plastů… ale nechtěli jsme se použitím neoriginálních dílů namontovaných svépomocí případně později dohadovat kvůli záruce. A na konec záruky se nám čekat nechtělo.
Ovládání je vcelku v pohodě a na drobné rozdíly si lze snadno zvyknout. Například ovládání tempomatu je na druhé straně volantu, než máme u druhého vozu. I ovládání světel do mlhy je jiné – přední mlhovky mají vypínač na palubní desce a zadní na páčce ovládání světel a blikačů. Očekával bych to tak nějak u sebe… Nebo ovládací kolíky ujeté vzdálenosti a palubního počítače – opravdu to má ještě kolíky! Copak kilometry nastavuji jen občas, tak mi to nevadí, ale počítač umí například číst některé dopravní značky, což je v pohodě, ale samozřejmě nepozná, že platnost značky skončila například projetím křižovatky. Takže je potřeba zmačknout kolík, aby neplatná značka z displeje zmizela, jinak tam zůstane docela dlouho a za chvíli si nejste jisti, jestli se někde načetla, a třeba jste ji přehlédli, nebo je to ta stará, již neplatná. Proto je vhodné ji na displeji zrušit, ale k tomu musíte pustit volant natáhnout se dopředu a stisknout pravý kolík. A třeba loketní opěrka na dveřích sice je, ale při jízdě na ni loktem nedosáhnu, protože je nízko, takže pro mě jako by nebyla. Nepoužíval jsem ji sice často, ale občas se hodí.
Máte na zadních sedadlech děti? Hrají si s tabletem či mobilem a dochází jim energie a potřebujete je nabít? Nebo potřebujete během jízdy dobít baterie do mobilů, foťáků či notebook? Máte problém… Konektory pro připojení jsou totiž ve voze pouze dva, a to jeden úplně vepředu před řadící pákou (hned vedle něho je USB port pro připojení mobilu a jeho propojení s vozidlem) a druhý je v zavazadlovém prostoru. Pro dobíjení na zadních sedadlech trochu z ruky. Nakonec jsme to museli vyřešit prodlužovacím kabelem ze zavazadlového prostoru, ale jedna zásuvka v zadní části přední středové opěrky by snad nebyl až takový problém. Vždyť by stačily jen porty USB.
Sedačky jsou pohodlné a vyhřívané. Vyhřívání má dva stupně intenzity a hodí se třeba v zimě, když vymrzlí usednete do vozu. Na jízdu jsou sedačky pohodlné a nemáme problém v nich vydržet 800 km v jednou kuse (více jsme zatím nejeli). Když se sedačky maximálně sklopí, lze na nich i celkem pohodlně přespat. Hotel to sice není, ale zato můžete spát tam, kde potřebujete.
Prostornost
Obvykle jezdíme Vitarou ve dvou, na což je Vitara ideální, ale pokud s námi jede někdo i vzadu, tak si po nějakém čase začne stěžovat na zimu / teplo či nedostatek vzduchu. Ve voze je sice automatická klimatizace, ale je pouze jednozónová. A vzduchové výduchy vzadu jsou dosti malé a dostatek čerstvého vzduchu k zadním sedadlům nepřivádějí. A to nemluvím o tom, že by se dozadu měli vejít tři dospělí lidé. Oni se tedy vejdou, ale dost na těsno, a ne zrovna pohodlně. Ale pokud tam sedí jen dva, tak to na silnici jde. I místa pro kolena mají dostatek.
A dostáváme se k zavazadlovému prostoru. Ten tedy není velký, respektive je dost malý, ale po sklopení zadních sedaček s předchozím vyjmutím podpěrek hlavy se zavazadlový prostor rapidně zvětší. I když například křovinořez tam umístíte dost na těsno, ale po troše laborování se nakonec vešel. Ale což, starý kombík s větším zavazadlovým prostorem se chce také projet… Nakonec o menším kufru jsme věděli předem a křovinořez často fakt nevozíme. Je škoda, že nelze zadní sedadla jednoduše vyjmout nebo je alespoň sklopit dopředu i se sedáky a vytvořit tak větší rovnou plochu.
Ovládání
Ovládání je v podstatě standardní, jako u jiných vozů, i když s drobnými rozdíly. S tím se ale lze snadno vypořádat. Číst manuál k tomu rozhodně není potřeba. Na některé věci se přesto podíváme zvlášť.
Adaptabilní tempomat je kapitola sama pro sebe. Na našem starším voze z roku 2010 sice tempomat je, ale ne adaptabilní. Používám ho celkem často a funguje již od rychlosti 30 km/h. Ovšem adaptabilní tempomat je něco jiného a v určitých situacích i dost nebezpečného. Funguje až od 40 km/h a jedete-li po dálnici bude nejspíše fungovat dobře. Pokud se tedy někdo nezařadí blízko před vás a tempomat nezačne brzdit, aby se vzdálil na přednastavený odstup. Čím blíže se před vás někdo zařadí, tím intenzívněji začne Vitara brzdit a tím více starostí bude mít řidič za vámi s neočekávaným a v podstatě nejčastěji i zbytečným brzděním. Bez tempomatu by stačilo jen sundat nohu z plynu a nechat vůz vzdálit nebo bez brzdění počkat, až se vzdálí sám.
Totéž se ovšem stane i například mezi obcemi, když chcete předjet cyklistu. Jedete 90 km/hod, dáte blinkr, začnete předjíždět a zapomenete vypnout tempomat. Auto obvykle vyhodnotí cyklistu jako překážku a začne prudce brzdit na jeho rychlost. Takže dost silně. Ti za vámi nechápou a vzniká dost nepříjemná situace, která může velice snadno skončit nehodou. A pochybuji, že viníkem bude software vozidla. Ale je zajímavé, že to udělá třeba dvakrát až třikrát z deseti předjíždění cyklistů, a to i přes velký boční odstup od cyklisty.
Podobné to je, pokud jedete za jiným vozidlem, máte srovnanou rychlost a vozidlo přejede celé do odbočovacího pruhu a jede souběžně s vámi a zpomaluje. Toto je typické i pro sjezdy z dálnic. Vitara, i když má před sebou volno, také začne brzdit… Vůz totiž sleduje vozidla i v okolních pruzích a zřejmě usoudí, že je nedostatečný odstup. Protože se to stává pouze občas, bývá to dost nečekané. Pro všechny…
Při udržování rychlosti při jízdě z prudšího kopce nebo pokud na tempomatu snížíte ručně rychlost o více km/hod (nezkoušel jsem o kolik, ale snad to má být o 10 km/h) třeba z důvodu omezení rychlosti, vůz brzdí i brzdami, nejen motorem. Rozsvítí se přitom brzdová světla, takže to je zezadu vidět, ale mnohdy to je zbytečné a rychlost je vhodnější korigovat ručně. Takže opět při jízdě z prudšího kopce nebo při dojíždění k omezení rychlosti je lepší tempomat vypnout a vůz zpomalí bez nutnosti brzdění brzdami. Vzhledem k tomu, že při brzdění se dobíjí baterie mild-hybridního ústrojí, tak brzdění motorem je mnohem intenzívnější než u nehybridu. Ale je to jen o zvyk.
Takže pokud chcete tempomat bezpečně používat, naučte se ho hlavně rychle vypínat – usnadní a zbezpeční to vaše cestování. Škoda, že se ta část „adaptabilní“ nedá vypnout a někdy používat pouze obyčejný tempomat.
Co nám také vadilo bylo, že tlak v pneumatikách je nutno ručně vyhledat v menu, což není zrovna nejrychlejší a nejpohodlnější, takže tuto funkci moc používat nebudete. A navíc musíte vědět, že se funkce kontroly jmenuje „Tyre Press“. Dostanete se k ní asi po 12 úkonech s ovládacím kolíkem. Líbilo by se nám, kdyby se tlak zobrazil na chvilku například po zapnutí zapalování, tak jako jsme to viděli jinde.
Lze říci, že informační panely jsou hezky graficky i barevně vyvedené, ale v některých jsou barvičky na úkor přesných informací, například údaje o okamžité spotřebě.